Reportáž z koncertu skupiny Vltava

Je čtvrtek 24.3. 2022 a já se spolu se svým tátou chystám na už dva roky slíbený koncert skupiny Vltava. Koncert má začít ve 20:30 v Kabinetu múz a my, jako vždy v tomto složení, nestíháme. K našemu překvapení se ale na místo dostáváme ještě před začátkem koncertu, což jen přispívá k už tak pozitivně atmosféře dnešního večera! Na Vltavu jsme spolu s taťkou šli naposledy před čtyřmi lety a do teď na to ráda vzpomínám, hlavně na Ondřeje Klímka, jejich dechaře, který se značně podílel na mém celkovém pocitu z onoho večera! Ke mně a taťkovi se připojují ještě jeho kamarádi, mezi nimi i Rosťa se svou manželkou, kteří si lístek koupili už dva roky dopředu, ještě před kovidem, takže se teď spokojeně smějí, že ty dvě kila přece jen neutratili zbytečně! Koncert zahajuje frontman skupiny Robert Nebřenský se slovy: ,,Tak doufám, že jsou tady ti, kteří si ty lístky koupili už před dvěma lety!”, načež se dav pobaveně směje a tleská a hudebníci na plné pecky spustí jednu z našich oblíbených písniček ,,Bezvadnej chlap”. Taťka s Rosťou samozřejmě zpívají spolu s kapelou, protože tahle písnička je jedna z těch, kterou od Vltavy hrají i ve své kapele. Já zas nadšeně shledávám, že Ondřej Klímek je stále dechařem Vltavy, a tak nadšeně sleduju jeho saxofonové party! Prostor se postupně zaplňuje ještě přicházejícími opozdilci a celková atmosféra večera je víc a víc uvolněná a přátelská a možná i díky tomu vyfasuju od taťky i vlastní malé pivo. Nejen pivo je ale důvodem toho, že se lidé usmívají a tančí. Například Ondřej Pomajsl teď předvedl opravdu velmi dobré sólo na bicí a vesměs hudebníci docela často něco zaimprovizují, což koncertu dodává tu jedinečnou atmosféru živé hudby! Mému sluchu a zraku samozřejmě neunikají ani dechberoucí sóla mladého saxofonisty (nebo celkově dechaře), který během celého večera střídá jeden dechový nástroj za druhým, což jako bývalá ,,příčnoflétnistka” obdivuji, protože udýchat to musí být opravdu náročné! Smutný příběh Váni je písnička, která dnešní večer uzavírá za nadšeného potlesku všech přítomných, mezi které samozřejmě patřím i já. Všichni se dožadujeme přídavku, který přichází v podobě mé nejoblíbenější písničky Prasátko, takže dnešní večer rozhodně považuji za velmi vydařený! Koncert končí okolo čtvrt na jedenáct, ještě chvilku postáváme u baru a taťka s kamarády hodnotí ozvučení a hudební výkony. Shodli se, že ozvučení zas tak dobré nebylo, ale jinak jsou všichni nadšení. Kabinet múz opouštíme kolem tři čtvrtě na jedenáct a míříme na noční rozjezd. I když bude zítřek ve škole zřejmě náročný, z koncertu odcházím nabitá energií a příjemným pocitem z dobře stráveného večera!