VARHANY

Fejeton-

​

Bude to už tři roky, co jsem měla pravděpodobně přebytek volného času nebo ambice velikosti kostelní věže, a tak jsem se rozhodla začít hrát na varhany. Do té doby jsem chodila hrát jenom na klavír, nejprve k paní učitelce Tkadlčíkové, což byla svatá žena dávající pochvalná razítka a milující hudbu a čokoládu, a poté k panu učiteli Bláhovi, kterého si pamatuji hlavně pod přezdívkou ,,pan učitel klavír”, pod kterou ho mám uloženého v kontaktech. Ani u jednoho jsem se však nenaučila hrát na klavír s pedálem, proto doteď stále zůstává otázkou, proč jsem se rozhodla začít hrát právě na varhany, kde zdaleka nejsou pedály tři jako u klavíru, ale kde máte rovnou dvě nemilosrdné stupnice plné pedálů (cca 25 pedálů) a k tomu ještě dva manuály (klaviatury) pro ruce, to aby toho neměly moc jen nohy, ale i zbylé končetiny vašeho těla.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

​

​

Při hraní si proto někdy připadám jako brouk otočený na záda, který máchá nožičkami do všech stran ve snaze se zachytit alespoň jednoho pevného bodu, leč marně. Varhany mám ale jako nástroj moc ráda, je to podle mě dokonalý stroj pro puntičkáře, perfekcionisty či hnidopichy (což teda přesně odpovídá popisu mé učitelky varhan, paní Kubové), protože tolik různých tlačítek, šuplíčků, koleček a jiných mechanických záležitostí není snad ani ve vesmírné lodi ze Star Wars, natož v kdejakém pozemském stoji. Nastavit všechna tlačítka, povytáhnout potřebné šuplíčky a celkově sladit všechny ty  jednotlivé zvuky do jednoho velkého souzvuku, to chce, dle mého názoru, více zručnosti a umu než samotná hra na varhany. Vsadím se, že paní učitelka Kubová by roli ve Star Wars zcela určitě dostala. Já si zatím bohatě vystačím i s rolí brouka. Ono to je popravdě docela výhodné umět sedět za tím strojem a vypadat profesionálně, protože polovinu práce za vás udělá už jen to, že za sebou máte ony impozantní varhany a pod nohama škálu pedálů. O další čtvrtinu se vám postará zvuk varhan (a paní učitelka pobíhající okolo     a měnící tlačítka a šuplíčky), takže váš talent a to, jak dobře jste si skladbu vlastně nacvičili připadá už jen na poslední čtvrtinu z celkového dojmu. Jak se tak na to koukám, tak to hraní na varhany není zas až taková dřina! Stačí jen vypadat jako brouk posazený za palubovku vesmírné lodi a máte vyhráno! To přece zvládne každý amatér, no ne?                                                           

   Autor: Alena rašová